Hana Skalická
Grafika
01. Žárlím
08. Rozchod
09. Pařížská
12. Proč
Pařížská
Jiří Mašek  /  Jiří Žáček

V zapadlé čtvrti, kde se věčně šeří,
kde vzduchoprázdno krátí dech,
kde jenom saze sněží do kadeří,
ona se chvěla na schodech.

A říkala mu: „Vezmi se mnou roha,
tam kde tma voní po kvítí,
slunce ten puchejř
strejčka pánaboha
pro nás dva tady nesvítí.”

Obejmi mě, líbej mě,
obejmi mě, líbej mě,
vdechni mi kyslík do těla,
pořád mě objímej v tý tmě a zimě,
nedopusť, abych už nebyla.

Tak málo vzduchu k dýchání je tady,
a ani slavík netluče,
třicet let je nám dohromady,
máme jen prázdný náruče.

My dva už přeci dávno nejsme děti,
už na práci jsme staří dost,
když na práci, proč ne na obětí,
když na pláč, pro ne na radost?

Obejmi mě, líbej mě,
obejmi mě, líbej mě,
vdechni mi kyslík do těla,
pořád mě objímej v tý tmě a zimě,
nedopusť, abych už nebyla.

Tak obejmi mě, líbej mě,
obejmi mě, líbej mě,
vdechni mi kyslík do těla.
Valid XHTML 1.0 Strict Valid CSS!