Hana Skalická
Grafika
A Coruña IV. - planetárium
Sobota,
30.06.2012

I pres ranni smutne destive pocasi byla sobota opravdu vydarenym dnem, a to nejen diky tomu, ze az tady, temer na konci sveta, me dostihly pozitivni zpravy z domova plne priprav na svatbu. Vsichni moji soucasni a budouci pribuzni, kdyz jste mi vcera volali a psali, naplnili jste me poradnou davkou optimismu. Nejen H+K tim, co se rozhodli udelat, ale i mamka s tatkou tancujici na diskotece s rodici nevesty. To je tedy bomba :-) Uz se na Vas vsechny moc tesim!

Ja jsem si svou vcerejsi ranni express breakfast tak prodlouzila, ze by se dala povazovat spis za long breakfast. Venku do rozboureneho more padal prudky dest, takze nebylo, kam spechat. Express breakfast je osekana kontinentalni snidane, takze za nesrovnatelne nizsi cenu dostanete jeden teply napoj, jeden studeny a dva kusy neceho k jidlu (croissant, kobliha, jina sladka potvora, nebo taky toast). Proste clovek se z toho naji, nikoli preji. Jinymi slovy, uplne to k zacatku noveho dne staci.

Kdyz dest ustal, vyrazila jsem do mesta. Myslela jsem, ze projdu par obchudku a vratim se do hotelu. Nakonec to ale dopadlo uplne jinak. Nemela jsem zadny pevny plan (proc taky), takze kdyz oci neco zajimaveho videly, nohy me tam donesly. Prvni takovou zajimavosti byla budova mistni opery. Jeji pruceli vypada jako spousta rimskych sloupu, je z casti ve skale, z niz pada docela velky vodopad (tedy takovy bych ve meste necekala).

Nad operou je park Santa Magarita. Je to obrovsky, ale fakt obrovsky a hezky park, v nemz jsem podobne jako v Leonu zahledla spoustu detskych hrist, posilovacich stroju, mist pro piknik i lehatek na opalovani. Uplne na kopci stoji bila kopulovita budova. Ze by planetarium? Ano, opravdu planetarium spojene s domem ved (Casa de sciences). Mile me prekvapilo, ze i v sobotu v case siesty meli otevreno. Je to petipatrove planetarium. Hvezdy je mozne pozorovat z pateho patra. Ve ctvrtem patre je digitalni planetarium (z nehoz prikladam foto sve ruky a sebe v termalnim "zrcadle"). Ve tretim patre vyvoj evoluce na Zemi, a to od vyobrazeni a modelu snad vsech druhu brouku zijicich na Zemi az po cloveka spolu se sochou samotneho Darwina. Nejvic me zaujalo druhe patro, kde byla moznost si vyzkouset nejruznejsi fyzikalni jevy. Proc takhle empiricky neprobihaly hodiny fyziky? Myslim, ze by to bylo o hodne prinosnejsi a zabavnejsi nez sucha teorie, kterou do nas ucitele na zakladce i gymplu hustili. Od vibrace strun na takove zvlastni kytare pod niz byl umisten tocici se valec jsme pres velkeho bublifuka (vetsiho nez ja) postupovali k ocelovemu tocicimu se kotouci, na nemz jsme roztaceli jine kotouce ruznych velikosti a sledovali jejich trajektorie, ci k simulaci pouste a sledovani zmen v pisku v dusledku zmeny smeru a sily vetru, k samoletajicimu mici ci k "viditelnym efektum z neviditelneho" aneb vlivu frekvence zvuku na kapalinu v takovem zvlastnim valci. Nejvetsi strikance se mi podarilo vytvorit pri frekvenci mezi 60 az 70 Hz. Opravdu jsem si tam vyhrala.

Kdyz jsem vysla ven, krasne svitilo slunce, jen byla celkem zima (16 stupnu). Na koupani to nebylo, takze jsem pres par obchudku a internet cafe, kde jsem provedla online checking na prvni letadlo domu, dosla kolem pul devate vecer do hotelu a pri krasnem zapadu slunce v ocekavani veci pristich usnula.

Vodopád vedle opery
Planetárium
V termálním "zrcadle"
Moje ruka v digitálním planetáriu
Hodina zeměpisu
A míč letí úplně sám
Před budovou opery
Valid XHTML 1.0 Strict Valid CSS!